Zapojení veřejnosti do rozvoje obce

7 . 5 . 2010

V pondělí 19. dubna 2010 se na půdě Ostravské univerzity uskutečnilo tradiční setkání studentů, akademiků a zástupců samospráv se starostkou obce Skotnice paní Annou Mužnou.

Paní starostka se již více než 10 let ve své obci snaží aktivně zapojit veřejnost do plánování a rozhodování v otázkách rozvoje obce a aplikovat přístup komunitního plánování. Její přednáška byla zajímavá a plná praktických příkladů. Hovořila o zvacích dopisech pro děti a pro seniory, plánovacích dnech, informačních cedulích a nástěnkách v obchodech, hospodách, pestrých anketách a mnoha dalších zajímavých formách a metodách zapojení veřejnosti, a to vše z vlastní zkušenosti.

Komunitní plánování je jedna z metod přípravy rozvojových strategií i dílčích rozvojových projektů, založená na zapojení veřejnosti. Zapojování veřejnosti do plánování a řízení rozvoje území (obce, mikroregionu) není jednoduchý proces. Vyžaduje dostatek času, špetku zkušenosti a především nadšení a vytrvalost, což paní starostce na první pohled nechybí.

Při využívání této metody je nutné v první řadě zapojit všechny, kterých se řešena problematika týká. Dle zkušenosti paní Mužné se velká část oslovených lidí prvního setkání neúčastní a vyčkává, co tato novinka přinese. Proto je vhodné opakovaně zvát a oslovit všechny, a nejenom občany, kteří na první výzvu zareagovali.

Další důležitým pravidlem při komunitním plánování je informování veřejnosti o připravovaných setkáních, o průběhu tvorby a realizace projektu (respektive strategie) a v neposlední řadě o výsledcích (jak setkání, tak projektů). Pro informování lze využít různé tradiční i nestandardní formy, např. obecní zpravodaj, informační cedule a nástěnky, internetové stránky a elektronické zprávy, pravidelná setkání s občany.

Paní starostka zdůrazňovala, že je vhodné informovat zúčastněnou veřejnost (ještě před zahájením společného plánování konkrétního projektu), jaké jsou finanční a prostorové možnosti. Lidé, kteří se přípravy zúčastní, musí mít jasnou představu, kolik peněz je možno proinvestovat a jak velký prostor mají k dispozici. Tímto se omezí plánování velkolepých a nerealistických projektů, které po naplánování skončí v šuplících. Na proces komunitního plánování vždy musí navazovat realizace projektů. Toto je jeden z faktorů, který zaručí snadnější zapojení veřejnosti v rámci plánování dalších projektů.

Zapojení veřejnosti do rozvoje obce často přináší i řadu dalších pozitivních efektů např.:

  • zvýšení míry zájmu obyvatel o dění v obci a jejich zapojení v jiných společných aktivitách (úklid a údržba veřejného prostranství, organizace společenských a sportovních akcí apod.),
  • posílení sounáležitosti místní společnosti,
  • zpřístupnění dalších možností financování rozvojových projektů (příspěvky obyvatel, dary místních podnikatelů),
  • zefektivnění komunikace obecního úřadu s občany a
  • možnost vycházet z výsledků veřejné diskuse a společného komunitního plánování při rozhodování zastupitelstva o kontroverzních a investičně náročných projektech (tzn. zastupitelé nenesou plnou morální zodpovědnost za případný neúspěch projektu).

Problematika komunitního plánování a zapojování veřejnosti do rozvoje obce je velmi široké téma a v této souvislosti lze hovořit o dalších jeho charakteristikách, principech a faktorech, které jej ovlivňují. Další informace ke komunitnímu plánování najdete například v níže uvedených publikacích. Vřele doporučuji rovněž účast na případném dalším setkání s paní starostkou na půdě Ostravské univerzity.

Krystyna Nováková

 

Doporučená literatura:

  • Kolektiv (2002): Sedm kroků k zapojení veřejnosti. Praha: Agora CE.
  • Kolektiv (2003): Nebojme se komunikace s veřejností. Ostrava: Institut komunitního rozvoje.
  • Kolektiv (2004): Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
  • Kolektiv (2006): Jak přitáhnout občany ke spolupráci. Praha: Agora CE.
  • Marek, O. (2005): Občané a veřejná prostranství. Praha: Centrum pro komunitní práci.